Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie hřbitova

Hřbitov U sv. Jakuba

 

Historie hřbitova sahá do doby zhruba před tisíci lety. Ještě před založením královského města stávala na místě dnes nazývaném „Rybníčky“ slovanská trhová ves.

Na návrší nad slovanskou vsí, v místě, kde byl obecní hřbitov, byla postavena rotunda sv. Jiří. Románská rotunda byla postupem času přestavěna a její zasvěcení změněno. Přebudovaný svatostánek se nazýval kostelíkem Beránka božího. Ještě později se kostelík uchýlil pod ochranu sv. Vojtěcha.

O něco mladší datum založení měl kostelík sv. Jakuba. Postaven byl snad někdy v 1. polovině 13. století. Kostelík sloužil jako farní pro starou slovanskou ves.

Rotunda sv. Jiří (později Beránka božího, sv. Vojtěcha) a kostelík sv. Jakuba stávaly blízko u sebe. Osudným se jim stal výbuch střelného prachu v roce 1783. Střelný prach byl umístěn v kryptě tehdy již zrušeného kostelíka sv. Vojtěcha (původně sv. Jiří, později Beránka božího). Při červnové bouři byla bleskem zasažena lucerna na střeše kostela. Stavba začala hořet, střelný prach se vzňal a výbuch rozmetal části kostela po hřbitově. Výrazně byl poškozen i sousední kostel sv. Jakuba, který musel být později stržen. Památka na něj se dochovala do dnešních dnů v názvu hřbitova.

V roce 1380 byl v areálu hřbitova postaven třetí kostel, zasvěcený sv. Michalu. Původně gotická stavba byla v době baroka přestavěna. Kostelík přestál výbuch střelného prachu v roce 1783 bez větší újmy a v barokní podobě se zachoval dodnes.

Hřbitůvek na pahorku sloužil jak pro starou slovanskou ves, tak pro opodál nově založené město Klatovy. Nové město bylo založeno snad okolo roku 1260 a osídleno německými osadníky.

Jiná města byla nucena kvůli hygienickým podmínkám a kvůli vzrůstající populaci zakládat v 19. a na počátku 20.století na svých okrajích nové velké hřbitovy. Díky své výhodné poloze na severním předměstí město Klatovy nebylo nuceno zakládat nový hřbitov, stačilo pouze rozšířit ten stávající. Ještě na počátku 19. století zaujímal hřbitov malou plochu. Na východě končil za presbytářem kostela sv. Michala. Na západní straně končil hřbitov hradbou kdysi postavenou těsně za kostelem sv. Jakuba. V roce 1886 přikoupila tedy správa města pole o rozsahu 1250 sáhů a starý hřbitov nechala o tuto plochu rozšířit.

kostelík sv. Michala

Kostelík sv. Michala na hřbitově U sv. Jakuba

A kde se v Klatovech pohřbívalo jinde? Starý hřbitov býval okolo děkanského (dnešního arciděkanského) kostela. Byl zrušen na konci 19. století. Pod arciděkanským kostelem je stará krypta, která byla otevřena při opravách kostela prováděných na konci 19.století. Údajně zde bylo asi 100 poničených rakví, jejichž obsah byl pohřben na hřbitově U sv. Jakuba u márnice.

V prostoru mezi dnešními ulicemi Rybníčky, Gorkého a Za Beránkem stával ve středověku dominikánský klášter. Zde byli pohřbíváni příslušníci významných šlechtických rodů z okolí; jako páni z Velhartic, páni z Rýzmberka a Skály a páni z Klenové. Klášter byl ale zničen husity roku 1419. Budovy byly postupně rozebírány na stavební materiál a později již nikdo nevěděl, že zde stál takový významný klášter.

Ve známých katakombách pod jezuitským kostelem byli pohřbíváni jezuité, řeholníci i příznivci řádu a měšťané.

Na západním svahu kopce Hůrka stojí barokní kostel sv. Martina. Okolo něho se rozprostírá hřbitov. Sloužil pro starou farní obec Beňovy a přilehlé obce.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář