2. Hrobky u hlavního vchodu - spodní část starého hřbitova
V místech za „památníkem mumií“ začíná řada větších a výstavnějších hrobek. První z nich je opravena. Patří statkářskému a právnickému rodu Hrušků.
V hrobce je pohřben i JUDr. Roman Hruška (1833-1896), advokát a politik, v letech 1878-1883 poslanec Českého zemského sněmu, člen Národní strany a statkář v Beňovech. V roce 1859 patřil mezi dvacet klatovských občanů, kteří se zasloužili o založení městské knihovny. Na přelomu 60. a 70. let 19. století se angažoval v kampani za vznik hospodářské školy v Klatovech. Iniciátorem byl tzv. Hospodářský spolek. Návrh na své schůzi schválili již v červnu roku 1869. Poté návrh získal státní podporu a v říjnu roku 1872 byla Hospodářská škola otevřena na statku JUDr. Hrušky v Beňovech. Podmínky v Beňovech se ukázaly jako nevyhovující, proto od příštího školního roku se škola přestěhovala do dvou stavení na Říšském předměstí (č.23), která byla pronajata od JUDr. Hrušky. Na praxi se stále jezdilo do Beňov.
V zemských volbách v roce 1878 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí (obvod Klatovy – Plánice). Zemřel 5.června 1896 v Nepomuku.
Další příslušník rodu majitelů beňovského velkostatku Čeněk Hruška „proslul“ kriminálním případem z roku 1929. - viz. příloha č.2 z http://klatoviny.blogspot.cz/2015/07/chlipnici-zhovadilci-i.html
Neogotická hrobka s modrou barvou fasády patří rytířskému rodu Russheim - Mikschik.
V souvislosti s rodem Russheimů snad lze pouze poznamenat, že baron Samen, rytíř z Russheimů byl vlastníkem okrasné zahrady v době, kdy se v Klatovech začínaly pěstovat známé „klatovské karafiáty“ (tj. po roce 1813).(z http://www.sumavanet.cz/user/2007/12/karafi%E1ty.pdf)
Dochovala se zpráva z novin Oesterreichischer Beobachter z roku 1843, že lékař císařského dragounského pluku hraběte Ficquelmont doktor Franz Rußheim nechal na vlastní náklady pro vojenský špitál v Klatovech postavit kapli a tu vybavil potřebnými věcmi.
A vojenský lékař Franz Russheim obdržel za své zásluhy ve vojenském císařském lékařství v roce 1866 řád železné koruny III. třídy a následně na základě tohoto obdržel císařský diplom, který ho dne 17.3. 1867 pozdvihl do rytířského stavu.
Rytíř, pohřbený ve zdejší hrobce, zemřel v roce 1907.
Za „rohem“ najdeme zajímavou neogotickou hrobku ze světlého pískovce, kterou tvoří celkem 5 náhrobků. Náhrobky patří různým rodinám. Původně patřila nobilitovanému městskému rodu Stadlerů z Wolffersgrünnu a byla vystavěna v roce 1844. Na tabulce v horní části hrobky si bylo donedávna možno přečíst, že byla obnovena v roce 1938. Jako poslední přibyl do prostřední arkády černý leštěný kámen rodiny Kučerovy. Při této úpravě zmizely 2 tabulky v horní části hrobky a byla sem instalována černá lampa.
Levá část hrobky je ozdobena sochou génia smrti, v pravé části je socha Krista.
Stadlerové byli na v 19. století rodem klatovských poštmistrů. Poštovní úřad byl v Klatovech zaveden konečně v roce 1781, do té doby tady byla dlouhá desetiletí jen tzv. sběrna. Za 8000 zlatých roku 1811 kupuje úřad bývalý majitel panství Miletice, Hynek Antonín Stadler z Wolffersgrünu. Ten byl jmenován do funkce dekretem nejvyššího dvorského poštmistra knížete Václava z Paarů 1. července. Stadler byl klatovský měšťan a bydlel v domě čp. 153/I. na náměstí a zde založil 1.klatovskou poštu. Dne 9. března 1831 přebral dekretem tento úřad jeho syn Václav Stadler z Wolffersgrünu. Jeho koňské povozy jezdily do Plzně, Nepomuku, Horažďovic, Kdyně, Klenčí a také do Mariánských Lázní. Roku 1863 Stadler zemřel.
Náhrobní deska poštmistra Hynka Stadlera a jeho manželky Anny je dnes skryta za novou deskou rodiny Kučerovy. Desku Václava Stadlera najdeme v pravé části hrobky pod sochou Krista.
Starobylý rod Stadlerů z Wolffersgrünu podle tradice pocházel ze Štýrska. V archivu Národního muzea se ve sbírce erbovních listin dochoval list z 12.ledna 1562, kdy císař Ferdinand I. uděluje Jobstu Wolffrumbovi (Wolframovi) a Sebastianu Stadlerovi, strýcům von Wolffersgrün erb. Erb jim byl udělen za zásluhy při několika válečných taženích a při obléhání Vídně Turky v roce 1529. Štít je kosmo rozdělen zlatou latí. Nahoře je v černém vlk přirozených barev s červeným jazykem. Dole jsou v červeném tři stříbrná břevna. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo - zlatými a červeno - stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí vlk ze štítu.
Sebastian Stadler je považován za zakladatele rodu. Pravnuk Sebastiana, Thomas Stadler z Wolffergrünu, narozený roku 1600 v Tachově, byl císařem Ferdinandem III. v Řezně dne 4. září 1640 povýšen do šlechtického rytířského stavu. V Čechách se jim od 16. století také říká „Štodlárové z Wolfersgrýna“. Erb byl pozměněn, byl rozdělen do čtyř částí. A v této podobě ho najdeme i na klatovské hrobce. Renesanční náhrobky tohoto rodu lze najít v Tachově u kostela sv. Václava.
⇒
Pozornost příchozího hned od brány upoutá kříž s vysokým kamenným podstavcem. Obrubeň podstavce hlavně v době svátku zemřelých „září“ velkým množstvím plamínků svíček, které tady zapalují návštěvníci hřbitova.
